Ethan | Ivánku, Ivánku... (dokončení)

Tady je prvních 1/...

12. zjevení, 6. přestávka (titíž, studentky)

Le+Lu: (vrátí se jako první z hodin)

Lu: No tohle je fakt dílo. Byl jsem docela spokojený s tím, jak mě studentky braly. Teď nejsem moc spokojený ani s tím, jak mě berou ony, ani s tím, jak mě berou studenti! A to všechno jen kvůli tobě. (hraně naříká)

Le: Ale no tak... pojď, já tě obejmu, hned ti bude líp...

Lu: Ani se nepřibližuj. Ani. Se. Nepřibližuj.

(vejde N+I+V)

N: (zkoumavě si je prohlédne) Tedy pánové... vy se chováte přestávku od přestávky zvláštněji a zvláštněji...

I: Ano, ano, v tom máš pravdu...

N: Copak někdy v něčem nemám?

I: No, říkala jsi, jaký je dnes úspěšný den a zatím nám tu pánové akorát přišli o pověst...

V: (směje se) Ale zato získali novou.

Lu: No pěkně děkuju.

I: No nic, ребята, nevím, jak na vás, ale na mě už čeká doma zeď, která chce být barevnou, takže já běžím, abych nezmeškala rande. (pobírá během promluvy asi 50 nejrůznějších věcí, co nepobere, nad tím mávne rukou, všichni ji sledují, Leo jí pak jednu z věcí ze země zvedne, dá jí to na všechny ty další věci v rukou, takže Irene nebude schopna si ani otevřít dveře - Leo jí otevře, ona odchází) Tak se tu mějte.

N: (spíš pro sebe) Však my už taky jdeme. (bere si kabát, vezme za kliku dveří, otevře a za dveřmi studentky s rukou připravenou zaklepat)

Studentky: (k Luciovi) Pane profesore...? Ještě pořád platí, že se můžem rozhodnout, že jo? My... no – my jsme to změnili. Radši bychom scénku ze dvora Ivana Hrozného. Budete hrát Ivana?

Lu: (chvilku na ně jen tak zírá) Oh. ... ... ...Mám to brát osobně...? 

Studentky: Děkujeme! (odběhnou)

V: Tam vás aspoň nečeká žádný tanec, který byste musel nacvičovat s panem tělocvikářem -

Le: (záchvat smíchu) Teda Lucie... ty válíš!

Lu: (k Virginii) Vás jsem chtěl původně pozvat na večeři někdy v dohledné době... ale pokud se mám vžít do role Ivana Hrozného, nejspíš z toho bude muset sejít. (k Leovi) A ty... budeš hrát mého syna! (muhahaha)

N: No, tak mám pocit, že jsme se s tím nacvičováním Ludvíkova dvora poněkud unáhlili... ale jak to tak vypadá, nebude ti, Lucie, změna na Ivana působit větší problém...  Ah - a... tu úklonu ti odpustím. Na začátku sis jako Ivánek z Mrazíka dělal ze mě legraci – teď ses jako Ivan potrestal sám.

(smějí se, Nasťa odchází)

Le: Ivánku, Ivánku... (Lucius se na něj významně podívá) Radši jdu, radši jdu. (odchází)

Lu: (chvilinku se na sebe s Virginií dívají, on se pak usměje) Radši snad ani nechci vědět, jak to tu bude probíhat zítra... (smějí se, sbírají poslední věci) (těsně před odchodem) Nechtěla byste se kousek projít?

V: (směje se a přikyvuje)

(odejdou)

Fin

(rozhozené je to kvůli počtu znaků, jinak bych to dal pospolu. Nevíte někdo, proč se v nabídce zobrazuje jen poslední zveřejněná věc? A když změním pořadí zveřejněných dodatečně, beztak to nepomůže, aby se zobrazovala první část a tato ne.)